Afrasiyab je starověké místo severního Samarkandu, které bylo osídleno od cca 500 př.n.l. až 1.220 našeho letopočtu (do mongolské invaze).
Do této oblasti dnes míříme na výlet.
Ulughbekova observatoř
Začátek jsme si naplánovali od Ulughbekovy observatoře – až k ní nám jede autobus.
Observatoř byla postavena první čtvrtině 15. století a je považována za jednu z nejvýznamnějších observatoří v islámském světě v období evropského středověku. Nechal ji postavit vládce a astronom Ulughbeg.
Mauzoleum proroka Daniela
Od observatoře pokračujeme pěšky k Mauzoleu proroka Daniela.
Je jedním z velmi posvátných míst a to nejen pro muslimy, ale také pro křesťany a Židy. Daniel žil v 6. století před Kristem v Jeruzalémě, perský král Nabucco jej však odvezl do Babylonu, aby mu sestavil horoskop. Podle něj se pak král až do konce života řídil a dokonce mu dopomohl k mnoha vítězným bitvám.
Daniel byl pohřben v Súsách, odkud si Timur odvezl jeho ruku, protože věřil, že mu také zajistí vítězství v bitvách. Jakmile se Timur vrátil do Samarkandu, propadl se jeden z jeho velbloudů do země, z níž následně vytrysknul pramen. Na tomto místě pak nechal Timur vystavět mauzoleum, kde uložil Danielovu paži. Paže však začala díky působení zázračného pramene růst, až nakonec dorostla délky 18 metrů! Na tento zázrak se chodili dívat lidé z širokého okolí a mauzoleum se stalo významným poutním místem.
Pokračujeme v procházce „zadem“, tj. přes původní Afrasiyab – dnes to je ale jen prašná pustina.
Cestou míjíme staré hroby.
Shah-i-Zinda
I do komplexu Shah-i-Zinda jsme vstoupili „zadem“ v návaznosti na prohlídku blízkého hřbitova. Tento komplex je úžasná třída mauzoleí, která obsahuje velké množství bohatých dlaždic. Název, který znamená „Hrob živého krále“, odkazuje na její původní svatyni, která je pravděpodobně hrobem Kusáma ibn-Abbase, který měl přinést v 7. století do této oblasti islám.
Mešita Hazrati Hizr
Naši procházku „zadem“ končíme u mešity Hazrati Hizr, která odpradávna ochraňovala poutníky po Hedvábné stezce.
Domů nepokračujeme přes přes Registán, ale obcházíme ho po severní straně.
Universitním bulvárem se vracíme na bydlení. Cestou si ještě ověřujeme autobusy na zítra, kdy odjíždíme na nádraží. Zjišťujeme, že cestou sem autobus stál sice na každém rohu, ale opravdových oficiálních zastávek, na kterých bychom mohli ráno čekat není mnoho. Vytipovali jsme si pomocí rad ze stánků u zastávek dvě zastávky pro dva různé autobusy … závěrečnou volbu necháme na ráno.
Nalezené kešky
- žádné nebyly 🙁