Z naší místní základny v Munsterland Guest Farm vyrážíme navštívit Damara Living Museum (a když bude čas, tak na cestě zpátky i Petrified forest).
Plánek
Při přípravě na dovolenou v Namibii jsme chtěli zařadit i návštěvu nějaké vesnice původních obyvatel. Bohužel, tyto vesnice leží hodně na severu až u hranic s Angolou, kam se z časových důvodů už nedostaneme (v původním plánu bez letu na Viktoriiny vodopády bychom možná autem zvládli objet).
Jako náhradu jsme si vybrali skanzen kmene Damara.
Parkoviště
Podle popisu, který jsme našli, si nejsme tak úplně jisti jisti tím, jak bude vesnice vypadat. Bude to spíše skanzen, nebo reálná vesnice?
Parkoviště je připraveno na mnoho aut. A zázemí vedle něj vypadá také docela civilizovaně.
Vesnice
U vchodu zaplatíme vstupné a hned se nás (spolu s několika dalšími návštěvníky) ujala průvodkyně.
Ve vesnici nás provází po jednotlivých „pracovištích“, kde nám překládá do angličtiny, jednotlivá témata: rozdělávání ohně, zpracování kůží, výroba železných nástrojů a/nebo zbraní, bylinky na nemoci …
… součástí jsou i ukázky toho, co si vyrobili za nástroje.
Z ničeho nic se místní průvodci proměnili v taneční a pěvecký soubor … zapojit se mohli i dobrovolníci z řad návštěvníků.
Návštěvníci tedy spíše pozorovali a fotili, než tančili. 🙂
Botanika v praxi
Zakoupili jsme si vstupenku, která obsahovala i putování do buše – ukázky rostlin, ze kterých lze vyrábět lektvary, léčit jimi různé problémy … nebo i vyrábět jed na šípy.
V areálu vesnice byl – pochopitelně – i obchůdek s výrobky místních obyvatel. U každého byla značka, kdo ho vyrobil a komu pak půjdou i peníze z prodeje.
Na lovu
Viděli jsme i ukázku lovu. Šípy jsou namočeny v alkaloidu (listy příslušné rostliny jsme viděli) – pokud šíp trefí antilopu, dojde ke zpomalení jejích reakce (šíp nemá ostrou špičku, spíše je tupý – jed ale prý pracuje spolehlivě). Lovec ji tedy může doběhnout a ulovit železným nožem (jeho výrobu jsme také viděli na jednom z pracovišť ve vesnici).
Petrified forest
Cestou zpátky jsme projížděli okolo zkamenělého lesa. Vstupné bylo poměrně vysoké (jako skoro všude v Namibii – ovšem jen pro cizince), ale chtěli jsme ho vidět.
Welwitschie
je národní rostlinou Namibie. Má jen dva listy a ty jsou působením větru roztřepené do spousty cárů. Welwitschie je endemitem pouště Namib a přes nehostinné podmínky jde o jednu z nejdlouhověkovějších rostlin světa: největší (a nejstarší exempláře) jsou staré více než tisíc let.
Během návštěv muzeí i při čtení článku jsme ji viděli i se o ní něco málo dozvěděli, tady v poušti bylo na seznámení s ní času habaděj.
Čas byl i na pozorování dlouhých zkamenělých kmenů, které se sem kdysi dávno dokouleli až z rovníkové Afriky, aby tady zkameněly.
V areálu nás provázel, přednášel a ukazoval místní průvodce.
Po botanicko-historické přednášce se vracíme zpět na základnu. Tady nemusíme tolik řešit nákupy (snídaně a večeře máme na farmě) – stačí jen doplnit potraviny/vodu na zítřejší druhou safari v NP Etosha
Munsterland Guest Farm
Na večeři jsme zpět na „základně“.
Na fotce je ukázka jednoho z předkrmů, se kterým trávíme čas před hlavním chodem … 🙂
