Běchovice. To je východisko pro pokračování v krátkých předvánočních procházkách – jako byla například ta na letiště Točná.
Plánek – Běchovice
V Běchovicích a okolí jsme už byli vícekrát. Tentokrát proto směřujeme rychle do přírody – podél potoka Rokytka.
U Kolodějí otáčíme směrem na Újezd.
Újezd rychle procházíme po okraji a podél železniční trati se vracíme do Běchovic.
Tenhle výlet se vydařil.
Mapa online – Běchovice
Nalezené kešky
- GC75553 Piratsky ostrov
- GC1EQQJ Kaktusova
- GC6AP19 Z Kolodeji podel Rokytky
- GC750W2 Rybarska
- GC1NXFW Nemecký vlcí špic
- GC1ETWH CWG – Smenarna
- GC7J4ME Zanikly kostel svateho Bartolomeje v Ujezde n. L.
- GC5F422 Ujezdsky rybnik
- GC20AD0 Ujezdnik – Lipa svobody
- GC80Q3H Keška pro Pejska
- GC2C80E Ujezdnik – Bludicka
- GC7ZRQD Lipová alej
- GC7TZPQ Timon
- GC21482 Ujezdnik – Pramen
Historie zámku v Kolodějích
(zejména v 20. století)
dle Wikipedie
17. století
Když Albrecht z Valdštejna rozprodával majetek svých vzdálených příbuzných Smiřických, jejichž majetek by byl jinak konfiskován, koupil v roce 1623 kolodějské panství i zámek (hrad) Karel, kníže z Lichtenštejna.
1919 – konfiskace
Lichtenštejnům byl zámek československým státem v roce 1919 zkonfiskován. Po konfiskaci Lichtenštejnům v zámku v roce 1919 občas pobýval T. G. Masaryk, než se rozhodl přesídlit do Lánského zámku. V roce 1919 zde Masarykova rodina trávila Vánoční svátky. Také odsud vyjížděl na koni na projížďky do Běchovic, Klánovic, Šestajovic a Sibřiny.
Nato v únoru 1920 správa lichtenštejnských statků požádala československé úřady, aby mohla do zámku přestěhovat své centrální ředitelství. Za tímto účelem byly v zámku prováděny stavební adaptace. Okolní občanstvo uspořádalo proti tomu 30. května 1920 tábor lidu a sepsalo rezoluci „proti zneužití zámku a proti jeho poškozování“. Lichtenštejnští ještě v dopise v roce 1920 označovali zámek za svůj majetek.
V letech 1927-1937 vlastnili zámek Vladimír a Anna Holekovi.
Druhá světová válka
Během druhé světové války vlastnil zámek inženýr Antonín Kumpera (v letech 1937–1946), ředitel automobilky Walter.
V srpnu 1945 vydal národní výbor v Kolodějích Kumperům osvědčení o státní a národnostní spolehlivosti, podle něhož nebyli v době německé okupace ve spojení s Němci, chovali se jako dobří Češi a měli sociální cítění. V neprospěch Antonína Kumpery bylo později použito to, že nacistický správce Gustav Klestil jej po dobu války nechal ve vedení firmy Walter.
Poválečná konfiskace
V prosinci 1945 byl Antonín Kumpera i jeho bratr a otec zatčeni a pak rok a půl vězněni pro údajnou kolaboraci s Němci, mezitím jim byla znárodněna i továrna Walter. Inženýru Kumperovi byl v roce 1946 (oficiálně až 1948) zámek zkonfiskován.
V roce 1947 převzalo zámek ministerstvo vnitra a zřídilo v něm školu Sboru národní bezpečnosti.
50. léta
V 50. letech si v podzemních prostorách zřídila Státní bezpečnost vězení. Byli zde vězněni například Gustáv Husák, Vlado Clementis, Marie Švermová nebo Artur London.
Od roku 1955 zámek využíval úřad vlády a vláda ke slavnostním účelům a důležitým jednáním.
Československý stát užíval zámek od roku 1946 až do roku 1992 (v 90. letech se zde dohadovala například kupónová privatizace nebo rozdělení Československa).
21. století
V roce 2009 vláda na základě soudního rozhodnutí zámek vrátila Vítězslavu Kumperovi. Zámek je v soukromém vlastnictví a není dlouhodobě veřejně přístupný.