Kraków, Bochnia. Prodloužený červencový víkend jsme využili k poznávací cestě do města Krakow a solného dolu Bochnia.
Červencové svátky v Krakow, Bochnia.
Těšili jsme se na Staré město, Wavel, solný důl ve městě Bochnia.
Do programu jsme zařadili i návštěvu v Osvětimi.
Krakow
Prohlídku jsme začali na Wawelu.
Při hledání kešek jsme ho viděli i zezadu …
… a našli jsem i draka u jeskyně.
A čas jsme měli i na historické centrum Starého města.
Kopalnia soli Bochnia
Nedaleko Krakova jsou solné doly – Wieliczka a Bochnia.
My jsme navštívili ty v Bochnia.
V dole jsou organizovány procházky s výkladem.
Dolů můžete po skluzavce.
Uvnitř expozice jsou video vstupy i standardní expozice.
Je zde sál pro sport, občerstvení, …
Nahoře je infocentrum a obchod.
Online Mapa Krakow, Bochnia.
Nalezene kešky Krakow, Bochnia.
- GC3PWJG Kopalnia Soli Bochnia / Bochnia Salt Mine
- GC4Y6WA Bocheńskie kościoły
- GC5JD64 Bocheńskie Dęby Pamięci
- GC4VQE5 Dworzec kolejowy w Bochni
- GC7B9GX Wawelski Czakram / Wawel Chakra
- GC2CZCX Wawel
- GC4T2F0 Kiedyś klasztor, jutro…
- GC4PVWD Dżok
- GC4WXAW Most Grunwaldzki
- GC22ZP9 Most Piłsudskiego
- GC457WF Krakow – Muzeum Inzynierii Miejskiej
- GC4WXGF Stara Synagoga
- GC4EAFP PLAC NOWY
- GC5G6J7 Berek Joselewicz
- GC4MPPR Dwie egzekucje / Two executions
- GC1YTX7 Collegium Novum
- GC5ZDRD Planty krakowskie
- GC7KT6R blizna
Kraków, Bochnia – doplňující informace dle Wikipedie
Bochnia – solný důl
Důl v Bochnibyl otevřen ve 13. století za vlády Boleslava V. Stydlivého a jeho manželky Kingy Polské. Jedná se o nejstarší solný důl na území Polska, který patří k nejstarším světovým solným dolům vůbec. Ve 14. století v dole pracovalo 120 – 150 horníků, v 15. a 16. století jejich počet dosahoval až 500. Od druhé poloviny 14. století byla sůl z Bochni dodávána i do oblasti Rusi a Uher. Důl byl v provozu byl až do 20. století, těžba byla zcela ukončena v roce 1990.
Solný důl v Bochni byl coby hornické muzeum zpřístupněn veřejnosti v roce 1995, například v roce 2008 si jej prohlédlo 140 000 návštěvníků. Mezi zajímavá místa v dolu patří kaple sv. Kingy, hala Ważyn a zatopená část chodeb, ve které je možné proplouvat ve dřevěných loďkách.[
Dne 26. 9. 2000 byl historický solný důl v Bochni prohlášen za polskou národní kulturní památku. Od roku 2013 je důl zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Wawel
Wawel je nízký vrch (výška 228 m n. m.) na levém břehu Visly, na němž stojí Královský hrad a katedrála sv. Stanislava a Václava. Spolu s centrem města Krakova je zanesen na Seznamu světového dědictví UNESCO. Ve vrchu z jurského vápence se směrem k Visle nachází Smocza Jama (Dračí sluj). Podle legendy zdejšího nebezpečného draka lstí přemohl rytíř Krak, jehož jméno město nese dodnes.
Opevnění
Opevnění na Wawelu bylo již v raném středověku. V 6. století stálo na vrchu kopce hradiště, v 9. století bylo území dnešního Krakova pravděpodobně po nějakou dobu podrobeno Velkomoravské říši, a z té doby pocházejí zbytky dřevěného kostela, které zde byly nalezeny. Z 10. století pocházejí základy dvou předrománských kostelů, asi nejstarších kamenných staveb na Wawelu. Roku 1000 zde vzniklo biskupství a poté byla vystavěna kamenná katedrála, tzv. Katedrála Boleslava I., z níž se dochovaly pouze základy. Roku 1038 byly nejstarší stavby na Wawelu těžce poškozeny povstáním pohanů a vpádem českého knížete Břetislava I., roku 1080 je zpustošil požár.
Kazimír
Kazimír I. Obnovitel kolem roku 1040 poprvé učinil z Krakova sídlo polských panovníků. Na Wawelu pak během středověku vznikla celá řada dalších sakrálních a světských staveb, ovšem dodnes již často zničených nebo přestavěných. Na konci 11. století vznikla v románském stylu druhá katedrála namísto zničené Boleslavovy, zvaná Hermanowska, z níž se dochovala věž a krypta. Byla zčásti zničena požárem na počátku 14. století. Vladislav I. Lokýtek ji roku 1320 nařídil strhnout a nahradit dnešní gotickou stavbou, jež byla vysvěcena roku 1364. Vladislavův nástupce Kazimír III. Veliký nechal na Wawelu vystavět gotický hrad, základ současného Královského hradu.
Zlatý věk
Zlatý věk Wawelu nastal v době vlády Jagellonců. Královské sídlo bylo v letech 1507–1536 důkladně přestavěno, hlavními architekty byli Italové Francisco z Florencie a Bartolommeo Berrecci, po jejich smrti pak Benedykt ze Sandoměře. Vznikly zde první příklady renesančního umění v Polsku. Obohaceny byly i umělecké poklady katedrály, roku 1520 byl pro ni ulit zvon Zikmund, nejznámější polský zvon, používaný jen při nejvýznamnějších příležitostech.
Roku 1595 byl zámek poškozen požárem a obnoven, avšak již roku 1609 bylo polské královské sídlo přeneseno do Varšavy a hrad na Wawelu začal upadat. Byl několikrát poškozen vpády cizích vojsk a byl využíván již jen jako pevnost a opěrný bod. Katedrála na Wawelu si však nadále uchovala svůj význam nejdůležitějšího polského chrámu a i nadále v ní probíhaly korunovace a byli zde pohřbíváni členové panovnického rodu. V kryptě Wawelské katedrály dnes proto odpočívají četní Piastovci, Jagellonci, Vasovci a další (Wettin August II. Silný, Jan III. Sobieski, Hedvika z Anjou).
Rakousko
Po zániku Polska r. 1795 Krakov připadl Rakousku. Hrad se změnil ve vojenskou posádku a stavební úpravy zničily mnoho historicky a umělecky významných částí hradního komplexu. Polští vlastenci však Wawel nadále považovali za symbolicky mimořádně významný bod a v katedrále začali opět pochovávat významné Poláky počínaje maršálem Poniatowskim roku 1815. Roku 1905 František Josef I. nechal místní vojenskou posádku zrušit a byla provedena rekonstrukce hradu jako historické památky.
V době meziválečného polského státu byl hrad povýšen na oficiální sídlo prezidenta republiky. Během nacistické okupace odtud Hans Frank řídil tzv. Generální gouvernement zničení unikl jen díky kvapnému ústupu nacistů v roce 1945[2]. Po druhé světové válce byl královský hrad změněn na muzeum. Katedrála sv. Stanislava a Václava si i nadále uchovává svou významnou roli v životě polské katolické církve a národa.