Spořilov. To bylo výchozí i cílové místo naší Silvestrovské ranní procházky. Bude to jako v Modřanech?
Plánek – Spořilov
Spořilov
Top Hotel
Košík
Chodovec – Hostivař
Divoká zahrada Hostivař
Hostivařský areál přiléhající k místní hájovně funguje jako oficiální zookoutek pro veřejnost již od roku 1970.
Toulcův Dvůr
Meandry Botiče
Záběhlice
Hamerský rybník
Tenhle Silvestr se povedl.
Mapa Online
Nalezené kešky
- GC114Q1 Sporilov
- GC7PW8J London Booster
- GC1GDQT Kosikovsky potok
- GCMF56 Vysoke napeti / High voltage
- GC7WMP3 Fajfka
- GC3JYDT Michalova abeceda
- GC4779C Instalaterska I. – Kohoutky
- GC7286B Toulcuv dvur
- GC7MW27 Stanovisko / Standpoint
- GC72V11 Vztlakovka
- GC7PW9N Prace
- GC4VM4Y Boticske jezy – BONUS
Info
Spořilov
Spořilov je jedním z nejstarších zahradních měst na území Prahy. Založením stavebního družstva Spořilov v roce 1924 Městská spořitelna na Vinohradech na návrh ředitele Václava Skleničky oslavila 25 let své existence. Odtud pochází i název čtvrti. Výstavba probíhala podle projektu architekta Barka a profesora Bertla v letech 1926–1929. Sídliště z let 1961–1967 projektovali architekti Holeček a Krákora.
V původní části – tzn. Starého Spořilova byl použit unikátní způsob pojmenování ulic, inspirovaný například americkými systémy. Východní náměstí a Jižní náměstí je doplněno řadou ulic Jižní I–XVII, Severní I–XI, Severozápadní I–VI, Severovýchodní I–VI, Jihozápadní I–VI, Jihovýchodní I–IX, Boční I–II a Hlavní. Dostavby Nového Spořilova ve čtyřicátých a šedesátých letech však již na tento systém nenavázaly.
Více informací o dění na Spořilově je zde.
Toulcův dvůr
Toulcův dvůr je soubor historických památkově chráněných budov v
Praze-Hostivaři v blízkosti sídliště Košík. Hospodářský dvůr v Hostivaři
je poprvé zmíněn v roce 1362, jako součást dvora, který tehdy již delší
dobu patřil Sázavskému klášteru. Od 11. června 1362 kdy dvorec s
rychtou a přilehlou obcí získal do zástavy rychtář Petřík z Lešťan od
sázavského opata Vojtěcha, byl současně rychtou. Později uprostřed dvora
vznikla také tvrz. Poté hostivařské panství spravovalo nejvyšší
purkrabství, po něm bylo v držbě stavů Království českého a v roce 1866
přešel pod správu „obce království Českého“.
V letech 1870-1919 zde měla pobočku modřanská rafinerie cukru. Po první světové válce byl zemský Hostivařský dvůr zestátněn. Svůj dnešní název nese usedlost po posledním nájemci dvora, jímž byl hospodář František Toulec, údajně moudrý a laskavý člověk. V roce 1950 byl však komunisty donucen se vystěhovat. Později dvůr přešel do správy Státního statku Praha s výrobou krmných směsí a průmyslovou výrobou.
V roce 1992 byl Toulcův dvůr rozhodnutím nové vlády určen pro neziskovou ekologickou a výchovnou činnost. Vlastníkem dvora se stalo hlavní město Praha. Od roku 1994 je postupně rekonstruován a slouží jako Středisko ekologické výchovy hl. m. Prahy. Majitelem objektů a pozemků i hlavním investorem rekonstrukcí a přispěvatelem provozu je Magistrát hlavního města Prahy. Provozovatelem je Zájmové sdružení Toulcův dvůr, které má areál od města pronajatý na 50 let. Na ploše osmi hektarů se nalézá řada přírodních zajímavostí, které jsou již v Praze vzácností (např. mokřady, lužní les, louky apod.). Areál je volně přístupný každý den. V roce 2016 byla kolem Toulcova dvora prodloužena do starých Záběhlic červená turistická značka KČT, která po mnoho desetiletí ve směru od Průhonic končila u Maratova náměstí. Název dvora je na směrovkách ovšem zkomolen na Toulovcův dvůr.
Více na Toulcův Dvůr.