Vranov. Znojmo. Hardegg. Ano, Velikonoce 2017 jsme se rozhodli strávit v Podyjí – v Národním parku i okolních městech a hradech.
Národní park Podyjí
Národní park Podyjí je dosud jediným moravským národním parkem. Byl vyhlášen 1. července 1991 v nejcennějších oblastech bývalé CHKO Podyjí (tato CHKO byla vyhlášena roku 1978 na rozloze 103 km²).
Národní park Podyjí je se svou rozlohou nejmenším národním parkem v České republice. Na dolnorakouské straně na něj navazuje Národní park Thayatal.
Jeho celková rozloha je 63 km². Nejvyšší bod má nadmořskou výšku 536 m n. m. Nejnižším bodem je 207 m n. m.
Národní park Podyjí se rozkládá podél řeky Dyje protékající 40 km dlouhým, hlubokým meandrovitým údolím mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem.
Wikipedie
Plánek
Vranov nad Dyjí
Výlet jsme zahájili klasicky – byli jsme se podívat na vodní nádrž – bohužel, kvůli stavebním pracem toho moc vidět nebylo. Nevadí, vzhůru na zámek…
Zámek
Čižov
Po prohlídce zámku – a odlovení kešek – jsme se vydali na výlet podle Dyje do Čížova. Cestou jsme si ještě přidaly Ledové sluje.
Co jsou vlastně ledové sluje a proč se jim říká ledové? Pozornost lidí přitahují od nepaměti. Prudký sráz s labyrintem skal a jeskyní vždy lákal či naopak odrazoval místní obyvatele i náhodné kolemjdoucí svou zvláštností a mystikou.
Proud balvanů, skalní jeskyně a rozsedliny a koneckonců i skutečnost, že na Ledových slujích je téměř po celý rok zpravidla větší zima a že zde roste i jiná vegetace než všude okolo, dávalo tušit, že se jedná o lokalitu mimořádně zajímavou.
Zalesněný hřeben Ledových slují se nachází v areálu bývalého panství zámku. Do poloviny devatenáctého století sem chodili jen místní lesníci či lovci. Před rokem 1860 však jejich okolí nechala zpřístupnit pro veřejnost tehdejší majitelka panství hraběnka Helena Mniszková.
Na hřeben slují se tehdy chodilo buď úzkým kamenným chodníkem ve svahu, jehož zbytky jsou dodnes v terénu patrné. A nebo Kočárovou cestou, po níž je vedena i současná červená turistická značka pro pěší.
Obelisk nad Ledovými slujemi se koncem devatenáctého století stal vyhledávaným výletním cílem. V roce 1892 sem byla znojemskou sekcí Rakouského turistického klubu vyznačena jedna z prvních turistických cest. Měla červenou barvu a spojovala Čížov s Vranovem.
Po roce 1951 se stalo území při státní hranici součástí hraničního pásma. Koncem šedesátých let dvacátého století byly Ledové sluje od vnitrozemí odděleny i fyzicky, a to výstavbou železné opony. Ta byla odstraněna na jaře 1990.Až poté se turisté mohli do těchto krásných míst opět vrátit.
Zdroj: NP Podyjí
Strážní věže
V oblasti obce Čížov zůstali zachovány pozůstatky „železné opony“ – strážní věže, drátěné ploty, zátarasy… pro ty, kteří pamatují dobu, kdy byly tyto zařízení v provozu, to je místo, kam se dříve dostali jen pohraničníci (někteří), pro ty ostatní historická relikvie.
Stojí to ale určitě za návštěvu.
Strážní věž (405 m n.m.) je součástí památníku představujícího jedinou dochovanou ukázku části bývalé želené opony v tehdejší Československé socialistické republice.
Železná opona hermeticky uzavírala státní hranici s Rakouskem a Německou spolkovou republikou.
Zátarasy byly opatřeny signální soustavou, která prakticky znemožňovala jeho nepozorované překonání.
Linie této stavby byla několikrát přesunována směrem do vnitrozemí.
Poslední verze měla podobu 20 m široké linie s drátěným plotem a signální stěnou, oraným pásem ošetřovaným totálním herbicidem a obslužnou asfaltovou komunikací.
Součástí železné opony byla i různá přídavná ženijní zařízení (ježkové a jehlanové zátarasy, dělobuchy, osvětlovací rampy, strážní věže apod.).
Zdroj: www.hrady.cz
Zítra jedeme na Hardegg